Co vlastně ovlivňuje kvalitu veřejného prostoru? Je to zeleň, městský mobiliář nebo dění na těchto místech. Jak by měly města i obce o tento prostor pečovat?

Kvalita veřejného prostoru

Veřejný prostor je definice pro místa, která jsou veřejně přístupná. Zahrnout sem můžeme ulice, parky, dětská hřiště venkovní sportoviště ad. Do veřejného prostoru můžeme dále zahrnout i některé vnitřní prostory, jako jsou třeba knihovny. Pokud něco nazveme veřejným prostorem, je to zjednodušeně řečeno místo, které slouží pro setkávání lidí.

Veřejným prostorem se tedy rozumí vše, co je za hranicí osobního vlastnictví. Tento prostor je primárně ve vlastnictví obce, města či městské části. Je ovšem volně zpřístupněn široké veřejnosti. Povětšinou je opatřen městským mobiliářem, který je tvořen parkovými lavičkami, odpadkovými koši, veřejným osvětlením ad. O venkovní městský mobiliář se stará město, které je vlastníkem. Ovšem veřejný prostor a tudíž i prvky v něm umístěné patří všem a my bychom tedy k takovému místu měli přistupovat s pokorou a respektem. Pojem veřejný prostor pro mnohé těžko uchopitelný, přesto má v městském urbanismu své neopomenutelné místo. Urbanističtí architekti musí s touto myšlenkou pracovat a navrhovat městské čtvrti v souladu s veřejným prostorem.

V současné situace se stále častěji setkáváme s velmi rychle rostoucími městy a infrastrukturou. Řada měst v České republice ještě stále nemá svůj územní plán a to vede k jedinému – nekontrolovatelnému rozvoji města, ve kterém vládne chaos a liberální přístup k veřejnému prostoru. Přitom ne vždy se musí jednat o zásadní chybu a taková města ne vždy nutně musí znamenat krok zpátky.

V minulosti se města rozvíjela v okolí významných toků. Tato situace se prakticky nezměnila a řeky udávají městům směr. S nábřežím však pracují města rozdílně. Povětšinou se však můžeme stále častěji setkat s veřejnými promenádami, které lidé s oblibou využívají. Správně navržený veřejný prostor vytváří celistvost mezi obyvateli.